30 dní úklidu

Měsíc uběhl jako voda. 30 dní úklidu je za mnou. Možná se někomu zdá, že mám až příliš velkorysý objem času, ale opravdu nemám. Na tento speciální třídící úklid, nad rámec běžných činností, mi denně zbyde jen pár hodin času. Někdy ani tolik ne.

Knihovna

Knihovna v barvě duhy

Knihovna je srovnána podle barev duhy. A co mi dělá ten můj nejmladší miláček? Pořád mi zastrkuje knihy dozadu a já se z toho můžu picnout. Pořád je zas a znova zarovnávám do rovna. A jen, co projde kolem, se šibalským pohledem na mě koukne a zase je nacpe až dozadu. Grrr. I další děti hned chtěli číst, jak viděly srovnanou knihovnu. Dobré je, že je pak vrací do správného pruhu barvy podle hřbetu. 🙂 Dětské učebnice jsou také podle barev a zabrzděné koněm, aby nepadaly.

Některé vyřazené knihy odešly už z domu pryč. Hurá! Důležité je vytříděných věcí se docela rychle zbavit. Jinak tu budou ležet roky nebo je přehrabu a vezmu něco zpět. Ještě se mi tu ale válí 2 banánovky s knihami, protože se prostě nemůžu rozhodnout. Včera večer jsem je nakopla takovým způsobem, že mám oteklý malíček a kloub vedle. Sice jsem vstala v 5:30, abych aspoň něco málo stihla udělat na počítači bez batolete a chvíli jsem i myslela na ten rotoped. Ale to nejde! Tak jsem si to namazala koňskou mastí a s nohama nahoře se válím pod počítačem.

Kupku CD, na které stejně nemám přehrávač, přesunuji průběžně na polici, na zem, do knihovny nebo zase zpět na jídelní stůl. Podle toho, kde běhá náš malý montér. Včera ukořistil velká sluchátka a koncovku rval do děr po šroubech v knihovně. Naštěstí tak. A ne někam jinam. Zásuvky byly daleko. Je tu prostě šotek, co mi ten celý úklid lehčí opravdu nedělá.

Časopisy srovnány. Stará čísla Vesmíru v papírových pytlích. Asi je opravdu nikdy číst nebudu. Ostatní ve sběru.

Prádlo

V ložnici není už Himaláj dětského vyřazeného prádla, která vypadá jako noční příšera potulující se vedle futonu. Další hurá! Je to v krabicích, srovnané a podle věku v koutu ložnice. 2 pytle horšího prádla jsem v kočárku odvlekla do sběru šatstva. Doufám, že je použijí aspoň na hadry. Oblečení mi jde rychle. V tom problém není. Bohužel jiné pohoří, a to čistého prádla, zabírající křeslo, je ale už jaksi folklorem. Navíc nahoře v uličce před ložnicemi je sice složené a čisté prádlo v koši, ale pořad to překáží na chodbě.

Musím konstatovat, že prádlo a jeho skládání do skříní je můj největší problém. Najedení a čistí jsou, jen ráno ve stresu pořád někde na dně koše lovíme spoďáry a fusekle. Tím se samozřejmě rozsype to nahoře. Abych to shrnula. Prádlo je problém i když ho mám v diáři. Nezvládám finiš v podobě uklizení do skříní. Potřebuji, aby tam samo naskákalo.

Lékárnička

Lékárnička sice nepůsobí prázdně, spíše našlapaně, ale je to v košíkách. Šáhnu a mám a nic se nesype při otevření dvířek. Jen by to chtělo ještě cedulky, aby i manželovy bylo jasné, kde co je. Protože si ani po x letech, kdy dávám máslo na stejnou stranu police v lednici nepamatuje, kam patří.

Papíry

Papíry ze střední a vysoké částečně přebrány. Středoškolské sešity archivovány nahoře. Sešity z fakulty jsou v procesu. Nechat dole? Budu je potřebovat? Nebo dát na půdu. Vyhazovat se mi ty roky dřiny nechce. Sešity ze zdrávky jsou v knihovně ve skříni. Ty jsou aktuální a ještě použitelné. Takový je aspoň můj pocit :D. O obsahu počítače a disků ani nemluvím…ale to aspoň nic navíc v mém prostoru nezabírá.

Včera jsem začala uklízet stolek na kterém leží v obležení můj notebook. Všechno šlo pryč, prach jsem utřela. Jenže jsem pak potřebovala přerovnat papíry z banky, faktury a tak podobně a kam jinam to dát, když na jídelní stůl nelze a na zem taky ne. Tak mám zase plno a zasypávám notebook.

Prokrastinace jiným úklidem

Čistý dřez

Všímám si toho například u psaní závěrečných prací. To mám taky všude čistě uklizeno. Hlavně záchody, nádobí a sběr. 😀 Přijde mi to jako taková jiná forma prokrastinace. Abych nemusela třídit a rozhodovat se, tak radši smýčím špínu.

V rámci normálního čtvrtečního gruntování domova jsem ještě navíc naleštila stoly a vyčistila vitrínu. Udržovat čistý dřez podle Fly Lady zabere taky nějaký čas…Nebo chodím s každý jedním papírkem zvlášť do pytle za rohem a dvěma dveřmi.

Tudíž to chce pytel po ruce na plast a na papír, ať se nerozptyluji zbytečným alibistickým běháním sem a tam.

Vytříděné oblečení a knihy

Každý den něco uklidit, porovnat nebo vytřídit. Aspoň hodinu, jinak to nedám. Na začátku bylo úsilí o poznání vyšší a viditelnější. Postupně morálka i aktivita upadá. Ale chce to vydržet!

Ale spoustu jsem toho už dala pryč (viz obrázek nahoře). Hurá potřetí! 😀

Času se mi nedostává

Přesto, že dodržuji menší počet úkolů na den. Některé věci ještě pořád tlačím před sebou a odsunuji ve svém Google diáři vždy o kus dál a dál. Je to aspoň bez škrtanců.

Chybí mi každý den odhadem tak 5 hodin :D. Ale rozhodla jsem se neponocovat. Chodím spát po deváté s miminem, abych mu nastavila režim spaní. Občas i odchod nahoru sám vyžaduje, protože se mu chce prostě spát.

Třídím věci přes den a přeskakuji děti. Co jsem složila, většinou ten nejmladší s láskyplným pohledem vezme, podá a na, maminko, tady sis něco odložila. A můžu to zase přerovnat. Naštěstí je ve věku, kdy ho na 15 minut zaujmou Šmoulové, Shaun the sheep nebo ještě lépe písničky pro batolata v angličtině. Ale stinou stránkou věci je, že dostává záchvat vzteku a fňukání, když to skončí a nebude další.

Manžel se smál, že jsem si dala 90 dní. Jo, je to dost času. Možná až moc. Ale u toho uklízet normální nepořádek, prát, vařit, nakupovat, venčit děti, učit domškoláka, zabavit děti malováním, trochu si pohrát, zalévat kytky, žehlit povlečení, občas si taky schrupnout a dát si čaj nebo něco přečíst. To je den pryč mrknutím oka. Takže vzhledem k tomu, jak to tu vypadá teď, to do dubna dám jen tak tak.

Dcera zůstává tento týden doma. Včera večer jsme se tak rozhodli. Bude to náročné. Půlka školky je zavřená kvůli karanténě, tudíž nemá cenu jí tam posílat. Taky bychom se chtěli vidět s babičkou, které jsem v pátek volala ať radši nechodí. Dětí chodí do školky pět a půl a my jsme stejně doma.

31. den přede mnou. Jdu s tím pohnout. 😀

Zbavte se nepořádku

Spousta lidí říká, že něco chce, ale pořád to odkládá. Pokud například i vy už delší dobu toužíte po uklizenějším domově, zřejmě potřebujete něco, co vás opravdu nakopne a donutí jednat. Můžete zkusit knihu Zbavte se nepořádku s Feng-Šuej od Karen Kingston. Četla jsem ji někdy před koncem loňského roku a je to jedna z knih, kterou si klidně přečtu zas. Hodně mě inspirovala a přiměla k akci a poslední dva týdny roku 2016 jsem vyházela více věcí, než za posledních 5 let.

Je pravda, že už jsem nějakou dobu předtím pracovala na změnách ve svém životě. Četla články o time managementu, měla den v týdnu na uklízení, zbavovala se nějakých věcí. Vše ale probíhalo spíše sporadicky. Navíc se mi dost často stávalo, že jsem něco vyhodila a ještě než ta věc opustila náš dům, tak ji děti přinesly zpět do obýváku.

Nemůžu říct, že to je jediná kniha, která mě zachránila před chaosem, ale i sedm měsíců po přečtení si na ní vzpomenu. Ze spárů chaosu jsem se vymanila pozvolna. Je to kniha, kterou jsem přečetla, dalo by se říct jedním dechem a určitě stojí za to doporučit ji i dál.

Jak si vzpomínám, tak hlavně první polovina knihy je o zbavování se hmotného nepořádku a druhá část je spíše o duševním nepořádku. Přeci jen, jak název říká, máte se zbavit nepořádku s feng šuej a ne jenom z odpadkovým pytlem.

chaos-485493_1920

Říká se, že chaos je pro inteligenty. Musím říct, že jsem o tom začala po přečtení knihy velmi pochybovat. V podstatě je to jen alibistický výrok, proč si neudělat ve věcech pořádek. Přeci jen okolí vás nějak ovlivňuje, ať už pozitivně či negativně. Myšlenky potřebují volnost, ale kolik volnosti asi tak mohou mít na přetékajícím stole plném papírů?

Abyste byli produktivní a kreativní, musíte mít kolem sebe prostor. Napadá mě třeba prostor v ateliéru nebo nějakém loftu, to je pro mě synonymum tvůrčího prostoru. Vy si nemusíte zrovna pronajímat hangár, na to abyste ulevili svým myšlenkám. Bude úplně stačit, když se doma zbavíte nepořádku. Tím se tedy nemyslí takový ten primární nepořádek, jako je prach na skříňkách a neumyté nádobí, i když tento druh nepořádku také mít nemusíte. Myslí se tím věci, které po celý život kupíte a které vás vnitřně svazují, aniž si to připustíte.

Místo toho abyste žili, se bojíte o věci, které proměnily váš domov ve skladiště. Věci, které řídí váš život a za chvíli vás donutí koupit si větší skříň, byt nebo rovnou dům, abyste je měli, kde skladovat. Bojíte se, co se stane, když tu věc nebudete mít. Říkáte si tradiční větu: „Co když se to někdy bude hodit.“ Myslím, že když to vyhodíte, nic strašného se nestane. Samozřejmě občanský průkaz a podobné záležitosti si nechte doma. Zbavte se ale těch pomyslných koulí u nohy, které vás obírají o energii.

Pokud jste ještě neslyšeli o Marii Kondo, zkuste zadat její jméno či název její metody „KonMari“ do vyhledávače. Popsala bych ji asi jako uklízecí Guru z Japonska. V odkazu najdete video (6 min), které představuje metodu KonMari. A pak ještě video (2 min), kde uklidí za 1 hodinu komoru. Oboje je to v angličtině, ale i tomu, kdo angličtinou zcela nevládne budou záběry dostatečně vysvětlující. Marie Kondo je i autorkou knihy, která v češtině vyšla pod názvem Zázračný úklid, ale na tu se teprve chystám.

Jak vypadá zbavení se nepořádku v praxi?
Začněte třídit oblečení, a to tak, že všechno nanoste na jednu velkou hromadu a postupně vemte každou věc do ruky a rozhodněte co s ní udělat. Pokud vám dělá radost nebo ji potřebujete, tak si ji nechte. Pokud ne, tak rozhodněte, zda se vyhodí nebo daruje, případně prodá. To samé pak proveďte s knihami. Oblečení a knihy se totiž třídí nejsnadněji.
Pak na vás čeká vybavení kuchyně a koupelny, různé více či méně důležité papíry, fotky apod. Nejobtížnější je asi třídění rodinných fotografií, nebo oblíbených věcí z dětství. Hlavně je důležité abyste se věcí zbavili najednou a rychle. Věci k vyhození ihned vyhoďte a u těch k darování si dejte ultimátum, do kdy se jich musíte zbavit, jinak vám doma zůstanou ležet měsíce.

kitchen-2165756_1920Napadlo vás někdy, proč vypadají fotky v časopisech o bydlení tak dobře? No, je to tím, že na nich nejsou žádné krámy a kupy. Pokud hledáte vnitřní klid a pohodu, zkuste nejprve vytvořit tu pohodu kolem sebe. Možná mi namítnete a právem, že nebydlíte sami, a to všechno není jen výsledek vašeho skladování věcí. Začít u sebe, je ale nejlepší prostředek, jak nenásilně přimět i zbytek rodiny k činnosti. Pokud jim přikážete vyhodit své osobní věci, mnoho úspěchu mít určitě nebudete. Zbavte se nejprve svých kup!

Inspiroval vás dnešní příspěvek, aspoň trochu k akci? Pokud to myslíte s úklidem opravdu vážně a chcete začít okamžitě, kupte si například knihu Zbavte se nepořádku s Feng-Šuej v elektronické podobě, stáhněte do čtečky a čtěte. Pak se nebudete moci vymlouvat na pomalou poštu nebo na zavřenou knihovnu. Možná se vám při čtení stane to co mě, že čtečku po chvíli odložíte, vyházíte skříň, vytřídíte 3 pytle a pak teprve budete s lepším pocitem pokračovat v četbě.

Po třídění materiálu v dílně mi tu zbyly ještě nějací ležáci v podobě pytlů s klubky a ultimátum se mi kvapem blíží. Takže jsem dnes odpoledne zadala inzeráty. Doufám, že do týdne už bude něco pryč. Pokud to nevyjde, tak je asi radši dám zadarmo, hlavně  abych se jich zbavila.

start-1414148_1920

A na závěr si položte jednu otázku:
Mám ve skříni jen věci, které rád/a nosím? Pokud je odpověď ne, neztrácejte čas a začněte jednat.  Přeji vám dnes neúprosnou ruku při vyhazování nepořádku a hezký den.


Vybrané odkazy:

Lidé, o kterých se mluvilo: