Večerní tažení plněné jablky

Nasbíraly jsme s dcerou padavčata a napadlo nás, že uděláme závin. Kupovat listové těsto je trapné. Dělat ho zase moc pracné. Tak padla volba na tažený štrůdl. Kdysi jsem ho dělala, ale byl vespod tvrdý jako kámen.  Takže pokud by štrůdl letěl do koše, rodina by neměla zítra co k snídani. Chleba zrovna došel, i cokoli mu podobného. Plán byl původně takový, že si najdu nějaký osvědčený recept. Bohužel realita se třemi dětmi nakonec dopadla jinak.

Asi tak 35 minut před odchodem na kroužek naší tanečnice jsem honem honem našla video s taženým závinem. Kuchař Roman Paulus se tvářil, že to je strašná pohoda, nikde ani dírka v těstě. Zadělala jsem tedy těsto a navíc, oproti receptu pod videem, přidala lžičku octa. Po návratu nebyl čas. Má drahá malá kopie si totiž vymyslela těstoviny a jelikož doma byla z příloh jen rýže, musela jsem svůj čas věnovat jinému těstu a řezat nudle.

Pak přišla večerka a matčino svaté právo zahnat je do postele. Kojenec šel spát až na druhý pokus, po tom, co vrazil další mléko do první, druhé i několika dalších nohou, pokud by je měl. Nakonec bylo skoro deset hodin a já začala loupat jablka. Zamíchala jsem je se skořicí a konečně jsem chtěla jít pro těsto. Vtom dorazil manžel s nejstarším synem domů. Přesně to, co jsem nechtěla. Mít obecenstvo, až budu trhat těsto na kusy.

Nakonec to nebylo až tak tragické. Vytahovala jsem prsty i poctivě hřbety rukou. Sem tam malou dírku přiznávám, ale na zabalení prvního závinu, jsem byla pyšná. To by snad i babička procedila něco jako: „De to.“, jako to říkávala, když byla opravdu spokojená s mou prací :D. S druhým těstem jsem trochu bojovala. Utěrka byla nasáklá olejem a těstu se to ani trochu nelíbilo a strašně se přichytávalo. Příště už nebudu líná a radši si vezmu čistou. Tuto část bych babičkám radši neukazovala.

Těsto šlo do trouby pomazané olejem, tak jak to naolejoval Paulus ve videu. Potom mi to nedalo a při pečení jsem využila volnou chvíli a hledala jak vytahují těsto jiní… a narazila jsem na nějaké maďarské babičky. A čuměla jak blázen. V 5:57 těsto rozhodí na rukách a má je skoro přes celý stůl, pak to jen tak popotáhne párkrát kolem a je to! ( video). Brada mi samozřejmě spadla kam jinam než na stůl. Až tohle dokážu s takovou suverenitou jako ona, tak teprve potom můžu říct, že už umím vytahovat závin.

A jak dopadly záviny? První krásný, na povrchu křehký a jemně se olupující. První byl ale také poslední s jablky a pak jablka došla. Mě se naopak dostavila chvilková panika. Hlavou mi prolétla myšlenka nechat těsto na jindy, ale jaké jindy? Co tam honem dát? Druhý závin je tedy s povidly a není tak křehký, spíš bych řekla že tuhý. Ale ten jsem nekoštovala. Předpokládám, že v náplni bude ten zakopaný pes taženého závinu. Je potřeba prostě hodně objemné náplně a pak se to podaří. Jablka na kostky to jistí. 😉 No a dobře zabalit, jinak zespodu vyletí jablka a bude to spíš Tarte Tatin než závin.

Zítřejší snídaně zachráněna :-).

 

Rychlovky k večeři: Uvařte si gnocchi s brokolicí a omáčkou, i když dojde smetana…

IMG_0035.JPG

Chystáme se odjet na dovolenou, tudíž domácí zásoby se tenčí. Nechci tu nechávat spousty věcí v zavřené lednici. Přinesli jsme tedy gnocchi z krámku na rohu. A co k nim? Špenát! Hurá! Jenže kde nic tu nic. Došel. V mrazáku se na mě kouká jen brokolice. Ale co. Zelená je jako ten špenát. Sem s ní!

Na rodinou večeři (2 velcí+2 poloviční):

  • gnocchi 1000 g (na obalu píší 8 porcí, ale nevěřte tomu)
  • střední cibule + trochu oleje na orestování
  • sáček mražené brokolice
  • hrst koriandrových lístků
  • 400 ml sojového mléka natur (z dm drogerie)
  • cca 2 lžíce hrašky
  • 2 lžíce citronové šťávy
  • máslo
  • citronová šťáva
  • sůl, pepř

Brokolici jsem 2x prolila na sítu horkou vodou z varné konvice. V té vodě jsem posléze uvařila gnocchi. Jak to uděláte vy je vcelku na vás. Gnocchi jsou hotové když vyplavou z vody a je to opravdu rychlovka.

Na orestovanou cibulku dáme brokolici a po několika minutách zalijeme sojovým mlékem. Osolíme a opepříme. Zasypeme dvěma lžícemi hrašky, promícháme a zmenšíme plamen, aby se omáčka nepřichytávala. Hraška by se měla v omáčce nějakou dobu provařit, aspoň 10 minut. Nakonec vmícháme citronovou šťávu, koriandr a plátky másla. Smícháme s už uvařenými a okapanými gnocchi a podáváme.

Rychlovky k večeři: Losos s nudlemi soba a restovaným chřestem

 

Finální podoba dnešní večeře mě napadla při nákupu v Lidlu, když mé oči padly na Soba nudle. Ryba je přece rychle, to bude hned.

losos a soba2.jpg

  • losos 500 g
  • zelený chřest (1 svazek)
  • nudle soba 300 g (1 balení)
  • olej
  • cibule (1/4)
  • 2 stroužky česneku
  • 1/2 citronu
  • sůl

Nejprve si dáme vařit vodu v konvici, abychom přípravu nudlí zkrátili na minimum. Na cibulce orestujeme česnek a chřest, poté přidáme na větší kostky lososa. Osolíme, dochutíme citrónovou šťávou. Horkou vodu mezitím nalijeme do hrnce a soba nudle uvaříme dle návodu na obale ( píší 3 minuty). Podáváme.

Mexická brambora aneb jak do dítěte dostat tresku

Měla jsem plán, co budu vařit. Po tom, co jsem navštívila stránky školky, abych se podívala, co měly děti k obědu, jsem musela plán překopat. Kdo by chtěl jíst dvakrát za den těstoviny? Děti asi ano, protože motýlky jedí i suché. Mě by to ale v noci vyvolalo minimálně malou noční můru, a to jsem nemohla dopustit.

Proto jsem se dala do loupání brambor s představou, že udělám nudnou dušenou tresku s bramborovou kaší. Pak mi ale došlo, že to bude právě ta věc, kterou mi vrátí do kuchyně se slovy, že mu to nechutná, jako skoro vždy když vařím tresku. Ve snaze být vždy o kousek napřed v nekonečném závodě ve zbrojení, jsem upekla bramboru s jemně pikantní omáčkou s paprikou a kukuřicí. Navrch jsem zapekla mozzarellu. No a kdo by tam hledal tu tresku? Nikdo. Ani můj syn ne. Nakonec jsem to vyzkoušela i na mého muže, který taky nemá rád tresku a chutnalo mu to. O:-)

Nefalšovaný pocit vítězství. Stává se to výjimečně, ale pak to stojí za to.

Byl to stejný pocit jako když jsem své dítě přemluvila dát si nejprve jogurt a pak teprve se dorazit 4 suchými knedlíky (prostě knedlíky miluje). Můj argument byl, že by mu neměly po čem růst svaly, a že potřebuje bílkoviny z jogurtu. To víte, když zná Byl jednou jeden život málem i pozpátku a ví jak to chodí s krvinkami, můžu si dovolit i hlášky o bílkovinách. A jako argument na skoro 5 leté dítě to zabralo. 🙂

„Tak dobrá maminko.“, pronáší to tónem, že mě bere na milost, ale to je mi fuk.

  • 8 středních brambor
  • kmín
  • olej
  • 1 cibule, 2 čerstvé kapie, miska mražené kukuřice
  • 200g tresky
  • pepř, sůl, sušený libeček, rozmarýn, červená paprika, ždibeček chilli, kari, rýžový ocet, lžička sojové omáčky kikkoman a lžička třtinového cukru
  • voda na dušení
  • bramborový škrob na zahuštění
  • sýr mozzarella

Brambory oloupeme, omyjeme a rozpůlíme. Řezem nahoru je naskládáme do pekáčku či zapékací mísy na pečící papír  pokapaný olejem a pokmínujeme. Pečeme asi 50 minut na 180 °C.

Mezitím si v pánvi zesklovatíme na drobno nakrájenou cibulku. Přidáme k ní kukuřici a na drobno nakrájenou papriku. Orestujeme, přidáme koření, podlijeme vodou a dusíme pod pokličkou. Nakonec přidáme na malé kostičky nakrájenou tresku a dusíme. Zahustíme škrobem rozmíchaným ve vodě a ještě asi 2 minuty mícháme. 

Hotovou směs nandáme na brambory a posypeme na hrubo strouhanou mozzarellou. Zapečeme rychle v troubě do rozpuštění a zezlátnutí sýra.

 

 

Základní koláč – jedno těsto se spoustou možností

Proč hledat složitosti a mít tisíc receptů lišících se o pár gramů… Ano, občas chcete změnu, ale chcete-li si udělat k odpolední svačině pohodový moučník, sáhněte po něčem jednoduchém a osvědčeném.

Proto bych se chtěla s vámi podělit o svůj dlouho používaný recept na koláč. Říkám mu prostě základní koláč a není třeba nic vážit. Jen si vezmete hrnek (ne moc malý) a jdete péct. Můj oblíbený hrnek má dle odměrky asi 400 ml. Dokonce jsem vám ho i vyfotila, protože každý máme jinou představu o tom, co je to malý a velký ;-).

IMG_8392

 

Základní koláč – těsto (množství na celý plech):

  • 3 hrnky polohrubé mouky
  • 1 hrnek cukru krystal
  • 1,5 prášku do pečiva
  • 0,75 hrnku slunečnicového oleje ( třičtvrtě hrnku 😉 )
  • 1,5 hrnku mléka
  • 2 vejce
  • špetka soli
  • cukr moučka na závěrečné posypání

Suché přísady smísíme v misce. Poté přidáme vše ostatní a zamícháme. Nalijeme na plech vyložený papírem na pečení a rozetřeme stěrkou do stran. Jinak budete mít koláč po stranách moc malý a uprostřed budete mít kopec těsta. Na to dáme libovolnou náplň, nejlépe čerstvé ovoce. Jako základ doporučuji rozpůlené švestky nebo jahody.

Pečeme na 180°C 30 minut.

Upečené vyndáme z trouby, sešoupneme z plechu a po vychladnutí posypeme moučkovým cukrem a nakrájíme na kousky.

Možné obměny? Dalo by se říci nekonečné…jiné ovoce, směs ovoce, navrch drobenku nebo jen pocukrovat, přidat do těsta kakao nebo skořici, vyměnit část mouky za celozrnnou…a tak bych mohla pokračovat ještě dlouho.

Zde nabízím pár tipů:

  • rybízový s drobenkou
  • rybízový bez drobenky 😉
  • rebarborový
  • tvarohový
  • z kakaového těsta, jahodový s tvarohem
  • lesní směs
  • meruňkový