Archiv rubriky: Domov

Dilema nových kartáčků. Jak moc Eko je kartáček z druhého konce planety?

Posted on by

Drogerii máme 100 metrů od domu. NAŠTĚSTÍ! Děkuji za to!!! Tři vykřičníky jsou málo. Je to mnou asi nejčastěji navštěvovaný obchod, hned po potravinách. Klidně prohlásím, že je to jedna z výhod bydlení na náměstí. Hluk přežiju, nákupy před nosem za to stojí.

Dceři je 4 a půl, takže by se dalo říct, že je to docela velká holka. Ale zjistila jsem, že stále ji ještě nepřešlo ono miminkovské „podívám se rukama„…Když se tak zamyslím, tak to nepřešlo ani toho nejstaršího.

Kašičky jsem tudíž po chvíli vzdala a šli jsme raději na kartáčky. Protože v rámci čtvrtečního uklízecího dne jsme si řekli, že je na čase zahodit ty staré a vyměnit je za zbrusu nové. Což by se dle slov, vyčtených z Googlu, mělo provádět každé 3 měsíce…

Oči nejsou ruce

„Dívej se očima„, znělo z mých úst každých 30 sekund. „Maminko já se jenom podívám“, a už prackou brala vše, co měla na dosah. Dudlíky, savičky, lahvičky…Vyndala a zandala asi deset věcí, zatímco já naproti koukala do kašiček a přemýšlela, co vařit. Tentokrát to výjimečně nebylo pro ty velké hladovce, nýbrž pro kojence s příkrmy. Přemýšlela jsem, jak jen roztěkaná matka s přivázaným miminem na břiše a umírající horkem, může. Pak dcera přeběhla na mou stranu, taky jenom koukat, jak jinak. Kašička ze spodního regálu jí spadla na zem. Tak je to jen pytlík a paní prodavačka, co doplňuje opodál ji snad nevidí. A byl konec. Zatmění a kašlu na to. Dětský vozíček ten tam, každopádně zcela jinde než v blízkosti mé dcery, jejíž nenechavé ruce měl zaměstnat.

Hello kitty zůstaň viset

Radši jsem nechala kašičky, tam kde jsou a přešla na ty kartáčky. Dcera sáhla neomylně po kartáčku s Hello Kitty. „Jen to ne!“, projelo mi hlavou. Budu na to muset minimálně 3 měsíce koukat, než ho budu moct zahodit. Cenově to bylo asi jedno, jestli za pětadvacet nebo sedmdesát. Pokud si nebudou zuby čistit pravidelně a všechny (ne jen ty vepředu), tak jim nepomůže ani kartáček za dvěstě.

Hojnost nad hojnost

Výběr kartáčků přes půl uličky. A zase ztrácíte cenné minuty vašeho života. Modrý se žlutými puntíky, nebo žlutý se zelenými pruhy, macatou Kitty, nebo bez obrázku…? Čím větší výběr, tím hůř. Kdyby měli jeden kartáček, tak je klid. Tudíž se snažím proces urychli a nakonec odcházíme s dost podobnými jako minule.

Zubní Péče, Nulového Odpadu, Stomatologie

Což takle Eco friendly kartáčky?

Mé oči upoutaly kartonové obaly a v nich schované bambusové a další Eko-friendly kartáčky. Měli pro děti i pro dospělé. Příjde mi super, že se dají koupit prostě jen tak v normální drogerii. Docela jsem nad nimi váhala. Ale používám už dlouho stejný typ jemného kartáčku a cokoli jiného mi vadí do ruky. Dětem bych je koupit mohla, že?

Cenově vycházely Eko-kartáčky stejně jako macatá Kitty nebo ostatní. Navíc mám vyšší rodičovskou a mohla bych to tedy vrazit do dětských zubů. Otočila jsem krabičku a koukám, že to má háček. Made in Malaysia. Jak moc to může být eko? Plulo to sem lodí? Ta jezdí na naftu? No jo bambus u nás asi nepotkáme. Možná kdybych zahledala najdu nějaký dřevěný, který putoval z větší blízkosti. Popřemýšlím do příště. Nicméně když spočítám 4 kartáčky ročně za každého z nás….ty kartáčky nebudou největší ekologický problém domácností.

A odcházeli jsme s přísavkou

Nakonec jsme odcházeli s jedním růžovým s přísavkou a modrým s obrázkem Stormtroopera (to je ten bílý klon ve skafandru ze Star Wars). Díky tomu se mi podařilo vyměnit ten starý, kde byl přímo stormtrooper přilepen na kartáček. Syn plánuje jak ho odřízne. Zatím ho kamsi schoval a nechce ho vyhodit. Ten nový je jen s obrázkem, takže loučení bude snad snazší. Příště, doufám, už nebudu tak měkká a vezmu něco méně komerčního. Prostě i matky mají někdy své slabší dny.

Kam se to třídí?

Image result for stormtrooper toothbrush"

Plastové kartáčky lze vytřídit do plastů. Ty bambusové do bio odpadu nebo ještě lépe zkompostovat. Ten náš starý s panďulákem,ale do odpadu ještě nějakou dobu nedostanu. Stihl ho kamsi schovat :-D.

A jak je to se zuby u mých dětí?

Nejmenšímu zuby ještě naštěstí nerostou, tak není co čistit. Bylo mu 8 měsíců, řve, sliní, vypadá to tedy nadějně, ale furt nic neroste. Dceři také rostly zuby dost pozdě. Staršímu synovi naopak už v 6 měsících. Za to teď jsme se nemohli zbavit mléčného za kterým rostl „žraločí“ zub. Našli jsme ho 1. ledna a až 28. ledna jsem mu malinko pomohla ven, protože už popolezl nad ostatní zuby a řekla jsem, že ho s tím zubem nepustím spát, protože by ho mohl spolknout.  A jen co jsme vytrhli jeden , už roste další.

Mámin Neverending story.

 

Kafe a legíny, nejlepší přátelé matky v jejím každodenním běhu. Ale i toho s mírou.

Posted on by

Přiznávám, že každé ráno začínám šálkem kávy z moka konvičky. Dolít troškou horké vody, lžička cukru, 80 ml mléka a už startuji. K tomu samozřejmě snídám. I když nemám chuť, tak snídám. Protože když nutím své okolí snídat, musím být stejně zlá i na sebe. Děti si musí taky trochu ďobnout i kdyby to mělo být 5 piškotů nebo půl plátku chleba. Někdy toho ráno víc sníst nejde, ale to málo je stále lepší než nic.

Od pondělí do pátku nás budí řvoucí mobil v 6:29. Udělám ještě jedno přiznání, poslední dva týdny, co děti chodily do školky, jsem budík odkládala po 10 minutách až do 7 a vstávali jsme v 7:05 a nic samozřejmě nestíhali. Snídali a oblékali jsme se v letu. V prázdninovém režimu vstáváme bez budíku v 8. Pokud tedy nepočítám minulý týden na dovolené, kdy jsme při přejezdech z města do města stíhali vlaky kolem 7 ranní.

Když se na to koukám zpětně, konečně jsem identifikovala svůj největší stresor. Ranní cesta do školky. Když nejsou děti ve školce, tak je to fuk. No stres.  Ani to vstávání na vlak nebyl takový problém, jako náš každodenní ranní odchod do vzdělávací instituce, byť soukromé. Vážím si o to víc své nepravidelné, a z větší části zcela autonomní, pracovní doby. Peněz sice nemaje, za to v tomto ohledu 100% happy.

to much coffe.jpg

Co na sebe, matko? Černé legíny nebo skiny džíny, abych nevypadala jak v pytli. Protože mi to dítě stejně zakope botami. Šaty až odpoledne, kdy nebudeme v časovém presu a nebudu muset nikoho poponášet přes park. To mohu být za dámu.

Někteří muži legíny nesnáší. Nevím proč, když je nosí jejich drahá polovička a ne oni. K legínám samozřejmě beru dlouhé triko až pod zadek. Jinak se frekvencí praní může stát, že vám bude prosvítat spodní prádlo. Nebo se může váš zadek v legínách zvětšit do rozměrů, které byste ani nečekala. To, prosím, potom takové legíny také nesnáším. Dlouhá trika, tuniky, krátké šaty. Jen do toho.

Co se ještě do legín schová? Neoholené nohy. Občas to prostě nevyjde. Tak si vezmete dlouhé a tříčtvrteční necháte na jindy.

Na běhání taky docela ujdou. Nikdo nechce být ošlehán od kopřiv, tak to dlouhé legíny jistí. Ale na běhání nebrat bavlněné. Lépe elastické, co drží tvar. Problém jsou letní pařáky. To i ráno beru kraťasy, kopřivy nekopřivy.

Odpo ještě jedno kafe. Tentokrát bez mléka.

Dvě kávy jsou ještě bezpečné, žádnou přecitlivělost na kofein u sebe nepozoruji. Ale záleží, jak se ten den cítíte, a co na to vaše ledviny. Přeci jen kofein stimuluje srdeční činnost a centrální nervovou soustavu. Je to alkaloid, který byste kromě kávy mohli najít třeba i v rostlině guarana, yerba mate nebo v čaji. Takže si to přiznejme, může na něm být určitá závislost.

Nesnažte se bojovat s únavou hromadou kávy, cukru, sušenek a čokolád. Nejlepší je dát si s dětmi po obědě dvacet a v poledne se najíst pořádného jídla. Vědět, že ta tabulka čokolády na posezení byla špatně, je taky první krok.

U kávy je ještě jeden problém, a to,  že se nedá moc počítat do pitného režimu. Nutí vás vyčůrat víc než jste do sebe dostali. Takže za jedno kafe, dvě sklenice vody. Pro jistotu.

water-2176787_1920

Foto: Pixabay

Po páté večer se kávě i jiným nápojům s kofeinem vyhněte. Je možné, že dokážete i přesto usnout jako obvykle. Váš spánek může být ale spíš nevalný a budete po posteli válet sudy. Nebo se může stát, že vás to nastartuje a vydržíte, v lepším případě pracovat, v tom horším brouzdat po netu, až do dvou do rána. Druhý den vám bude, jak zbitému psovi. Všeho s mírou. I ponocování.

A nezapomínejte v těchto pařácích na vodu. Kromě válení se v bazénu aspoň 8 sklenic vnitřně.

Jarní úklid neexistuje, nechte si máj pro jiné věci

Posted on by

Děláte velké úklidy před Vánoci a na jaře? A je to opravdu nutné? Představte si svět bez velkého gruntování. Čas si nechte na lepení a vystřihování dekorací s dětmi anebo na společné pečení.

Přestaňte odmítat návštěvy jen kvůli tomu, že zrovna nemáte „uklizeno“. Stačí se zbavit přebytečných věcí (hned vám ubude spousta lapačů prachu). Zkuste vymyslet, jak využít právě ten váš prostor, co nejúčelněji a při tom ho nepřecpat. Volné plochy a prázdný dřez dělají mnoho.

Dejte si týdenní limit, do kdy musí daná věc nebo úkol zmizet ať už fyzicky, či odškrtnutím v notesu. V neděli byste měli mít čistý štít a relaxovat.

Kupíte prádlo? Vyprané či nošené? Čím větší kupa, tím větší pravděpodobnost, že ještě vyroste. A nemusí jít jen o prádlo, ale i sloupek nepřečtených knih.

Co je to capsule wardrobe? Univerzální kousky na nošení, které jde dobře kombinovat. Ve skříni si necháte (případně budete dokupovat) jen kousky, které k sobě ladí barevností i stylem. Nebudete jich mít mnoho, ale protože jsou univerzální vykouzlíte z toho spoustu outfitů. Důležité je rozhodnout se jaký je vlastně váš styl. Zaručeně pak nebude mít, co kupit a hned bude jeden problém vyřešen.

Děti se špiní o sto šest a někdy převlékáte třikrát denně. S dětmi jde tedy o kompromis a na nějaké capsule wardrobe můžeme zapomenout. Průběžně vyřazujeme, co je malé či zničené natolik, že to nelze opravit. Schováme na další dítě, prodáme, darujeme, půjčíme…Však to znáte.

Horší je to s jejich hračkami. S 90 % hraček si nehrají a ani si po nich nevzdechnout do okamžiku, kdy se tu rozbitou věc snažíte za zády propašovat do kontejneru.

Potřebujete si oddechnout během dne? Vyzkoušela jsem pětiletému a tříletému dítěti vysvětlit, že si zrovna dávám odpolední čaj a chci si přečíst časopis. Že potřebuji aspoň, půl hodiny klid a ať si hrají sami. Věnovat se jim budu potom a jídlo jim budu taky dělat až potom. Po několika otázkách, odešli prohrabovat lego, povídali si u toho, ale na mě nemluvili. YES! (Chvíle, kdy se cítíte jako vítěz a zároveň hrdost, že to zvládli) Někdy mají i světlé chvilky. Musím to zase někdy zopakovat :D.

IMG_jarni uklid

Jarní úklid nevedu

Dost mě ta představa děsí, že se uklízí jen na jaře a před Vánoci. Co je v době mezi tím? Vlny střídajícího se uklizeno a zabordeleno, zrovna jak vyšel čas? Mám každý týden takový ten normální úklid – vyluxovat, vynést koš, setřít prach. Podlahu vytírám většinou jednou za 14 dní, záleží jak moc byly děti aktivní na pískovišti a kam až písek z přízemí dolezl. Jednou za dva tři dny utřu umyvadlo, vanu a záchod. Snažím se vyhýbat tomu stavu, že by to bych tu měla takovou apokalypsu, že se radši nechce na nic sáhnout. Dobré je před odjezdem pryč, trochu uklidit (zamést a umýt nádobí), ať vás doma přivítá po návratu pohoda.

Pokud budete domácnost pravidelně udržovat, už se na vás nebude valit žádné úklidové tsunami. A navíc, ten pravidelný malý úklid bude pro vás rychlovka na pár minut.

Určitě vás pak mnohokrát překvapí, jak lidi prohlásí, že máte doma uklizeno nebo jak pěkný máte obývák. Bohužel drobky jsou věčné, děti jíst musí a smetáček po ruce to jistí. Nejlépe pokud si to zametou sami O:-).

Vrhněte se na okna

Ty bude potřeba fyzicky umýt. Vidět přes ně potřebujete a až opadnou nápory pylu, bude potřeba na nich zapracovat. Udělejte si z práce zábavu. Pozvěte si na mytí oken kamarádku nebo mamku. Můžete si popovídat, případně může návštěva přihodit ruku k dílu. Dáte si kafe nebo domácí limonádu a společenskou konverzaci doplníte užitečnou prací.

Jen to slunce pusťte k vám domů! Teplo a světlo vás zbaví případné špatné nálady. Ale pozor na slunění, i na jaře se můžete totiž připálit.

Vyrazte na výlet

A protože byla řeč o slunci, s tím souvisí i výlety. Místo úklidu hmotných statků, si dopřejte hlavně aktivní odpočinek a pročistěte hlavu pohledem na zeleň. Překvapivě i v květnu jde stanovat. K ránu může přijít nějaký ten přízemní mrazík, ale 3°C v dobrém spacáku zvládnete i s dětmi. Hlavně mějte pod stanem plachtu pro izolaci a karimatky pod zády ať nedopadnete, jak princezna na hrášku.

Máj je lásky čas, co takhle půjčit ochotně děti na hlídání babičce a vyrazit do kina či na večeři ve dvou? 😉

Hezký květen.

 

Nabitý víkend

Posted on by

Víkend už pomalu končí. Zítra ráno frčím na praxi. Babička na odvod dětí do školky je zamluvena, batoh s věcmi připraven a ovesná kaše k snídani je ve sklenicích v ledničce.

Sedím tu v novém pyžamu, které jsem dostala k Vánocům. Pouštím si video a snažím se napsat rychlý článek (tento), jen abych se nemusela koukat do sešitu z chemie. No ano, je tu zkouškové. Děti tuto skutečnost neberou moc na vědomí. A utvrzují mě v tom, že svojí práci, potažmo studium, si mám opravdu nechat až na večerní dobu od 21:00 do 23:59. Jinak je to bez šance.

A teď už něco k uplynulému víkendu.

Začnu pátkem, to je pro mě už skoro víkend. Jeli jsme s mužem na Pražský Hrad na výstavu impresionismu. Z té nakonec nebylo nic. Né, že by nás nevpustili přes bezpečnostní rámy dovnitř, ale fronta před jízdárnou vypadala na dlouho. Tudíž časově omezeni pobytem dětí v předškolním zařízení, jsme vyrazili na procházku po Hradě a najednou jsme potkali Lobkowiczký palác. Ano, hádáte správně, šli jsem na prohlídku. Vyrazili jsme za uměním, a to nakonec vyšlo, i když v trochu jiné podobě. Prohlížíte vlastním tempem s průvodcem na uchu. My měli českou verzi, pokud ale zvolíte angličtinu, uslyšíte po celou prohlídku do ucha samotného knížete (a jeho rodinu). Data a čísla v dějinách šla vždy dost mimo mě. Osobní život je mnohem zajímavější, rodinné vazby, kdo si koho vzal, kolik měli dětí, jak moc si jsou podobní apod. Líbilo se mi to a děkuji tímto svému muži, že jsme tam šli.

V sobotu jsem lepila knoflíky na karton a děti kolem toho obtáčeli gumičky. Večer děti za bujarého veselí uběhly nejméně maraton kolem gauče. Na silvestra jsem totiž odšoupla gauč od stěny a jídelní stůl přirazila k němu. Vznikl nám uprostřed obýváku „ostrov“ a kolem je místo na běh. Trošku mě to vyvádí z míry, ale je pravda, že děti padly únavou do postelí a byl klid.

Dnes je neděle, takže jsme měli dle plánu relaxovat. K snídani jsme měli palačinky a překvapilo mě, že každý člen rodiny (i ti poloviční) snědl 3 kusy...Je pravda, že děti nechtěli pak vůbec obědvat, jak byly nacpané.
Na dopolední program jsem připravila velké malování (na papíry A3 ;-)) a následné roztírání zubatou špachtlí na dorty, která mi několik let ležela bez užitku v šuplíku. Inspirovali mě obrázky jaké tvoří Eric Carle. Můžu říct, že jsem z toho byla nadšená, jak krásně to dopadlo a děti byly nadšené ještě víc, protože to vypadalo, jak od malíře. V pracovně se mi suší asi 8 papírů. 😉 Trička jsou namočená v lavoru, protože v zápalu boje dostaly taky pár zásahů. Dokonce ta mladší měla od barvy i jednu patu.

Končím článek, trvalo to asi trochu déle, než byl původní plán. Zprovozním zaseklé video a aspoň na půl hodiny budu mozek přesvědčovat, že si na tu chemii ze střední prostě musí vzpomenout.

Krásný zbytek neděle a pozitivní start do nového týdne.

Ještě bych chtěla dodat, že je to můj první článek v roce 2018. A k tomuto roku chci říct jen jediné, že to bude dobrý rok. 🙂

modre vlny.jpg

oranzová sit na ryby.jpg

Jak si zjednodušit život a mít víc času – 1. díl: Aby domov byl domovem

Posted on by

living-room-2732939_1920.jpgSkříně s oblečením

Ruku na srdce. Kolik oblečení ze své skříně opravdu nosíte? Určitě máte své favority, které vytáhnete na denní světlo i 10krát za měsíc a jiné kousky, které jste na sebe nevzali už roky. Ráno stojíte před skříní a opravdu vám nezbývá než prohlásit: „Nemám, co na sebe!“. Změňte to, a proměňte svou skříň v praktický šatník, který přesně doladí váš životní styl. Prvním krokem je zbavit se věcí, které vám jen zabírají místo.

Vyndejte vše ze skříní a proberte se tou hromadou. Roztřiďte věci na ty, které prostě milujete a nedáte je z ruky (nikdy ani při cestě na Severní pól). Na ty, co půjdou z domu (známým, na charitu, či pokud to jsou hadry, tak rovnou do popelnice). Určitě se vám stane, že budete mít ještě další kupku s věcmi u kterých prostě nevíte. Ty nechte třeba měsíc uležet a proberte se jimi znovu, ale tentokrát už se opravdu rozhodněte, zda si je necháte nebo pošlete dál.

Nenakupujte bezhlavě další nové hromady oblečení. Vždy se zamyslete jestli tu danou věc opravdu potřebujete a jestli vám vydrží alespoň několik vyprání. Pokud hadřík vypadá spíš jednorázově, nebo se vám zaručeně k ničemu ze stávajícího šatníku nehodí, nechte ho ležet.

Špajz

Další věc, která vám dělá chaos v životě je špajz či skříň s potravinami. Pokud máte věci v policích ve třech řadách, těžko dohlédnete až na konec. Pokud nemáte řady, ale dáváte to tam halabala, jak nakoupíte, tak nevíte už vůbec nic. Pokud navíc máte po celém špajzu jen otevřené sáčky s moukou či těstovinami, koledujete si o invazi mola a dalších potvor.

Pořiďte si dózy a popište je. Pokud nějakou vyndáte, vracejte ji zpět na stejné místo. Před dosypáním nového obsahu, doporučuji umýt. To kvůli těm malým potvorám.

Jídelníček a nakupování potravin

Nevíte, co budete vařit zítra? Nebo vůbec netušíte, co byste už za hodinu měli naservírovat hladové rodině k večeři? Před vařením běžně trávíte minimálně půl hodinu ve stresu a vyhrabáváte z peněženky poslední drobné dřív než zavřou ve večerce. Došlo vám došlo mléko, máslo i sýr najednou, o pečivu ani nemluvě? Děti už hladově stojí v pozoru v kuchyni a mají připravené talíře v rukou, a to vás stresuje ještě víc? Ušetřete si to a jídlo si plánujte. Dejte si klidně nohy nahoru s vědomím, že víte, co máte vařit a máte na to i potraviny.

Z výpravy pro mléko a vejce se pravidelně vyklube nákup pro celou rodinu na 5 dní. Většinou nemáte dostatek tašek ani sil. Pokud nemáte auto a chodíte pěšky koledujete si o zablokovanou krční páteř či dalších obratlů. Navíc když za ruce táhnete jednu či více ratolestí, je výsledný dopad na vaše záda téměř stoprocentní. Nakupujte se seznamem. Berte si dost tašek, vozík, auto, nebo si nechte nákup přivést. Spousta obchodů nabízí prodej potravin on-line.

Úklid

Pravidelný úklid během týdne vám pomůže vyhnout se tragickému sobotnímu gruntování ve vašem volnu a dovolí vám strávit onu dobu mnohem zábavnějším způsobem. Vždy to u vás bude vypadat tak, že už nebudete muset zamykat dveře před nečekanou návštěvou. Užijte si života a netrpte, každý den je tu jen jednou.

Volná kuchyňská deska bez zbytečností, je tím nejlepším pokud chcete popustit svou kulinářskou uzdu. Chcete se pustit do vaření ale museli byste nejprve odklidit nádobí od včera, nebo nemáte kvůli toastovači a robotu místo na krájení brambor?

Co je číslo jedna, které vám zaručí co nejlepší první dojem z vašeho domova? Čistý dřez. Není nic horšího než hromada špinavého nádobí ještě od večeře předchozího dne…Udržujte ho tedy v čistotě. Ano, i to hnusné sítko, kam se zachytávají nečistoty, nemusí být tak hnusné.

A za druhé drobky a špína na podlaze. Pokud máte malé děti mohli byste nechat vytažený vysavač v plné polní uprostřed obýváku, to ale trochu narušuje estetiku celého pokoje. Luxujte v pravidelných intervalech ať nemusíte vzpomínat, za jak dlouho se asi ten prach zase usadil. Je čtvrtek? Jde se luxovat.

A za třetí koupelna, kam si váš host odskočí. Aspoň jednou za dva dny byste měli otřít umyvadlo a toaletu. Vyhnete se tak urputnému drhnutí zažrané špíny.

Prádlo

Máte jeden koš na prádlo, do kterého vše házíte a před každým praním se jím musíte opět probrat? Není to náhodou ztráta času jako hrom? Doporučuji zvolit minimálně dvoukošovou variantu, a to bílé a barevné. Ideálně bílé, barevné světlé a barevné tmavé. Kdo má prádelnu jako hrom, může třídit podle všech barev spektra.

Perte pravidelně, dle velikosti rodiny a jejích nejmenších členů, kteří mají většinou největší spotřebu čistého prádla. Čisté prádlo složte ihned, jak je sundáte ze šňůry, jinak vám bude strašit na hromadě ještě dlouho, dokud vám ve skříni nedojde čisté oblečení.

Žehlíte všechno prádlo? Určitě to půjde i bez toho. I když košile si i nadále budou vyžadovat vaši péči.

Trocha harmonie

Čím více drobností a dalších odložených věcí se povaluje po vašich stolech či policích, tím hůře. Prohlédněte si fotografie v magazínech o bydlení. Co mají společné? Nic se tam nepovaluje. A taky se jim musí krásně utírat prach. Každá soška, každá vázička, odhozený papír, či zapomenutý hrnek, vás nutí soustředit svou pozornost sem a sem a tam a zase… Tím, že se obklopíte spoustou věcí si nezaručíte ono slibované štěstí, spíše naopak. Když bude aspoň někde volná plocha, bude to na vaši mysl působit mnohem harmoničtějším dojmem. Zde platí staré známé:“Méně je někdy více.“

Můžete si vždy v duchu říct:“Všechno má své místo a všechno je na svém místě.„. To platí, jak pro skříň, tak i špajz, kuchyň, dětské hračky a všechno ostatní.

Vypadá to složitě, ale začněte s jednou věcí a postupujte dál. Aby se vám nová pravidelná věc zautomatizovala musíte ji zvládat aspoň měsíc. A pak budete mít větší klid.