Jó, to nechceš chlapče, pomyslela jsem si před pár dny, když syn vypustil právě tuto větu. Táta vytáhl mobil a vyGooglil nějaký obrázek. Dotazu vyhověno. Otázky prozatím žádné.

Nebudeme se strašit. Jen je důležité mít informace. Děti by je také měly mít.

Minulá neděle

Pokud nikam nevýletujeme, což dnes radši neděláme, můžeme vždy celé nedělní dopoledne zůstat v pyžamech. Možná se půjdeme vyvenčit na zahrádku nebo do lesa. Ale to se uvidí. V pátek jsem si hnula se zády. Navíc se přiznám, že jsem byla na páteční vycházce v lese docela nevraživá z těch procesí lidí, co jsme v lese potkávali. To se tak často nestává. Jo, bylo to venku, foukal vítr, mám diplom z biologie a neměla bych být paranoidní. Ale taky kojím, a hormony dělají s psychikou svoje. Minulou neděli jsem plakala u filmu Coco (upřesňuji, že to byl dětský animovaný film).

Ale musíme si vždycky nechat čas na velkou nedělní pohádku. Tudíž bych mohla vmísit před film 1 až 2 edukační videa (ta animovaná níže, mytí rukou už viděli).

Koronavirus jako téma č.1

Co je to koronavirus, vysvětluje paní doktorka na následujícím videu. Je to ale spíš povídání pro dospělé. Pro děti nuda a moc dlouhé.

A co ty děti na nastalou situaci?

Nejsem zastáncem zatajování. Věci se mají vyložit tak jak jsou, způsobem vhodným věku. Té mladší je to asi fuk. Ale velké ucho mého staršího syna, když se ochomýtá kolem, jakoby náhodou, když telefonuji s mámou nebo sestrou, čouhá na míle daleko. Šrotuje mu to v té 7 leté hlavě. Biologicky bych řekla, je celkem vzdělán. Mnohem víc než může sedmileťák být. Fráze typu poškozený genetický materiál, jádro a replikace mu nejsou cizí. Byl jednou jeden život to už viděl mockrát. A knih o biologii je tu hromada. Takže má přehled.

Takže jsme si vysvětlili, co to je pandemie a co se stane, když bude nemocných moc v jednu chvíli a všichni budou potřebovat na JIPku (Pandemic už hrály, takže v základech mají celkem jasno – vir, bakterie, nákaza, epidemie) A samozřejmě jsem je ujistila, že u dětí je průběh většinou mírný. A oni můžou být přeci jen v klidu, protože jsou semeništěm všeho možného a hned tak něco je nepoloží. Pokud by to tady někoho opravdu položilo do postele, tak tátu a možná i mámu. 

Zavolali jsme babičkám a dědečkům jestli jsou OK. Hlavně dědové jsou totiž riziková skupina a když víme že jsou v pohodě, tak tam nemusíme. Prostě nebudeme to brát na lehkou váhu. Senioři na to mohou umřít při komplikacích, a proto si nebudeme hrát na rebely.

Videa jsou cool

Videa jsou vždycky víc cool než mámino vykládání. Našla jsem nějaká animovaná v angličtině. Pokud jsou děti zvyklé sledovat pohádky v angličtině běžně, tak tohle dají.

A ještě jedno video o tom, jak se chránit. U nás nejsou lidé moc zvyklí nosit roušku, aby neroznášeli respirační onemocnění kolem. Když vidíte někdy v MHD, jak kašlou do ruky a pak se s tím chytí zpátky madla…:-P. No to doufáte ve svou silnou imunitu.

Nosit roušku je v megaměstech v Asii celkem běžná věc. V našich zeměpisných šířkách se na vás koukají přinejmenším podezřele. Alespoň do doby před pár dny to tak bylo. BUM! Vylezete ven v pondělí a všude roušky. No a až se vám stane za pár měsíců, že vylezete kvůli nachlazení ven v roušce, možná si budou všichni kolem myslet, že se koronavirus vrátil. Což je teda, dle některých hypotéz, celkem možné. Ještě uvidíme, jak to dopadne.

Dloubání v nose u syna přetrvává :-P. Ale odnesly si děti z videí něco? Bezprostředně po tom vypadaly, že neví, která bije, Efekt se dostavil až po pár dnech, kdy mi starší syn s odborným tónem v řeči jasně vysvětloval, že se na roušku nesahá zepředu. YES! Kýchají do lokte a nikoli do ruky. Máma má další bod. YES! YES!

Správné mytí rukou jako základ

Ještě bylo potřeba vysvětlit jim, že letmý průlet pod vodou není účinné mytí rukou. A spojit prstíky kolem proudu vody, tak aby protékala tunelem a ruka zůstala suchá, je sice úžasný relax, ale maminku to dohání k šílenství. Zahledala jsem a našla. Koukli na to a opravdu si MYJÍ ruce. I to točení kolem palce jsem u nás v koupelně viděla opakovaně. Ještě nevím jak dlouho to vydrží a možná to bude potřeba po čase opět posílit znovushlédnutím videa.

A další video s desinfekcí. Prostě a jednoduše, ty stejné pohyby jako u mytí rukou.

No a pak na ně zapůsobilo následující video. Jsou to tedy bacily, tedy bakterie na rukou,  jak hlásá titulek a nikoli viry, ale princip špinavých rukou je stejný.

Abych to shrnula, při epidemii Máma říká:

Myj si ruce!
Kýchej do lokte!
Neshopuj!
Zavolej babičce a dědovi!
Nos roušku, když vylezeš ven.

Co se dá udělat pro posílení imunity? Čerstvý vzduch, ovoce a zelenina, dostatek spánku, klid a nohy v teple.

A jak se zabavit?

Znáte to když vypnou proud a vy máte chvíli čas relaxovat? Nebo když prostě vypadne wifi a vy si konečně sednete do křesla s knihou v ruce. Případně je 3 dny v kuse hnusné počasí a venku lijavec. Taky byste nešli ven, pokud to není akutní.

Tak teď je prostě vkuse špatné počasí. Není to déšť, ani trakaře, ale poletující kapénky s viry. Prostě se nebudeme courat po nákupácích a zapřemýšlíme, jestli je něco potřeba udělat v domě či na zahradě (dokud i tu zahradu nezatrhnou) nebo se půjdeme projít do lesa, někudy kudy chodí málo lidí (opět pokud i toto nebude brzy zatrhnuto). Kouknem na filmy, co na nás už dlouho čekají. Uklidíme špajz nebo rovnou celý dům. Protřídíme knihovnu. Nebo si najdeme nějaký on-line kurz a zvýšíme si vědomosti. Vytáhneme už dlouho nehrané deskové hry (někdo s hodně černým humorem, asi tak jako my, si zahraje Pandemic, aneb názornou pomůcku, jak dětem vysvětlit šíření epidemie).

No a někdo vyklidí komoru a najde zapomenutý poklad. Z látek, které koupil už dávno a skoro na ně zapomněl, našije roušky pro lidi kolem. Látková vydrží i 4 hodiny a dá se vyprat, žehlit, a sterilizovat (pokud je to 100% bavlna). YES!
A když je rozdáváte lidem kolem vás zdarma, tak z toho navíc budete mít moc dobrý pocit. YES! YES!

Roušky jsou sice nedostatkové zboží a lidé jsou ochotni za ně dát i dost peněz. Ale zastávám názor, že na katastrofě se nevydělává! Tím směřuji na tragédy, co stonásobně zvedli ceny. Hamba jim!

Možností, co dělat, je tedy nepřeberně. Prostě se jen musíme odprostit od toho faktu, že nemůžeme jen tak vyrazit ven. Zapracujme tedy na timemanagementu, seberozvoji a nebojte, spolu to zvládneme!