Jarní úklid neexistuje, nechte si máj pro jiné věci

Děláte velké úklidy před Vánoci a na jaře? A je to opravdu nutné? Představte si svět bez velkého gruntování. Čas si nechte na lepení a vystřihování dekorací s dětmi anebo na společné pečení.

Přestaňte odmítat návštěvy jen kvůli tomu, že zrovna nemáte „uklizeno“. Stačí se zbavit přebytečných věcí (hned vám ubude spousta lapačů prachu). Zkuste vymyslet, jak využít právě ten váš prostor, co nejúčelněji a při tom ho nepřecpat. Volné plochy a prázdný dřez dělají mnoho.

Dejte si týdenní limit, do kdy musí daná věc nebo úkol zmizet ať už fyzicky, či odškrtnutím v notesu. V neděli byste měli mít čistý štít a relaxovat.

Kupíte prádlo? Vyprané či nošené? Čím větší kupa, tím větší pravděpodobnost, že ještě vyroste. A nemusí jít jen o prádlo, ale i sloupek nepřečtených knih.

Co je to capsule wardrobe? Univerzální kousky na nošení, které jde dobře kombinovat. Ve skříni si necháte (případně budete dokupovat) jen kousky, které k sobě ladí barevností i stylem. Nebudete jich mít mnoho, ale protože jsou univerzální vykouzlíte z toho spoustu outfitů. Důležité je rozhodnout se jaký je vlastně váš styl. Zaručeně pak nebude mít, co kupit a hned bude jeden problém vyřešen.

Děti se špiní o sto šest a někdy převlékáte třikrát denně. S dětmi jde tedy o kompromis a na nějaké capsule wardrobe můžeme zapomenout. Průběžně vyřazujeme, co je malé či zničené natolik, že to nelze opravit. Schováme na další dítě, prodáme, darujeme, půjčíme…Však to znáte.

Horší je to s jejich hračkami. S 90 % hraček si nehrají a ani si po nich nevzdechnout do okamžiku, kdy se tu rozbitou věc snažíte za zády propašovat do kontejneru.

Potřebujete si oddechnout během dne? Vyzkoušela jsem pětiletému a tříletému dítěti vysvětlit, že si zrovna dávám odpolední čaj a chci si přečíst časopis. Že potřebuji aspoň, půl hodiny klid a ať si hrají sami. Věnovat se jim budu potom a jídlo jim budu taky dělat až potom. Po několika otázkách, odešli prohrabovat lego, povídali si u toho, ale na mě nemluvili. YES! (Chvíle, kdy se cítíte jako vítěz a zároveň hrdost, že to zvládli) Někdy mají i světlé chvilky. Musím to zase někdy zopakovat :D.

IMG_jarni uklid

Jarní úklid nevedu

Dost mě ta představa děsí, že se uklízí jen na jaře a před Vánoci. Co je v době mezi tím? Vlny střídajícího se uklizeno a zabordeleno, zrovna jak vyšel čas? Mám každý týden takový ten normální úklid – vyluxovat, vynést koš, setřít prach. Podlahu vytírám většinou jednou za 14 dní, záleží jak moc byly děti aktivní na pískovišti a kam až písek z přízemí dolezl. Jednou za dva tři dny utřu umyvadlo, vanu a záchod. Snažím se vyhýbat tomu stavu, že by to bych tu měla takovou apokalypsu, že se radši nechce na nic sáhnout. Dobré je před odjezdem pryč, trochu uklidit (zamést a umýt nádobí), ať vás doma přivítá po návratu pohoda.

Pokud budete domácnost pravidelně udržovat, už se na vás nebude valit žádné úklidové tsunami. A navíc, ten pravidelný malý úklid bude pro vás rychlovka na pár minut.

Určitě vás pak mnohokrát překvapí, jak lidi prohlásí, že máte doma uklizeno nebo jak pěkný máte obývák. Bohužel drobky jsou věčné, děti jíst musí a smetáček po ruce to jistí. Nejlépe pokud si to zametou sami O:-).

Vrhněte se na okna

Ty bude potřeba fyzicky umýt. Vidět přes ně potřebujete a až opadnou nápory pylu, bude potřeba na nich zapracovat. Udělejte si z práce zábavu. Pozvěte si na mytí oken kamarádku nebo mamku. Můžete si popovídat, případně může návštěva přihodit ruku k dílu. Dáte si kafe nebo domácí limonádu a společenskou konverzaci doplníte užitečnou prací.

Jen to slunce pusťte k vám domů! Teplo a světlo vás zbaví případné špatné nálady. Ale pozor na slunění, i na jaře se můžete totiž připálit.

Vyrazte na výlet

A protože byla řeč o slunci, s tím souvisí i výlety. Místo úklidu hmotných statků, si dopřejte hlavně aktivní odpočinek a pročistěte hlavu pohledem na zeleň. Překvapivě i v květnu jde stanovat. K ránu může přijít nějaký ten přízemní mrazík, ale 3°C v dobrém spacáku zvládnete i s dětmi. Hlavně mějte pod stanem plachtu pro izolaci a karimatky pod zády ať nedopadnete, jak princezna na hrášku.

Máj je lásky čas, co takhle půjčit ochotně děti na hlídání babičce a vyrazit do kina či na večeři ve dvou? 😉

Hezký květen.

 

Co dělá z chlapců muže – kniha která vám pomůže pochopit vaše syny (a i muže)

Poslední dobou jsem zase začala číst knihy. Time management nese konečně svoje plody a pokud mám čas na paření her, čtení sci-fi a zdají se mi opět sny, tak je vše OK. Teď mě napadlo podělit se o jednu knihu, na kterou jsem náhodou narazila a týká se výchovy kluků.

Knihu Co dělá z chlapců muže: Duchovní přechodové rituály ve věku nevšímavosti od Breta Stephensona jsem četla někdy vloni a následně ji k přečtení předala i svému muži. Prohlásil, že na tom něco je 🙂. Ani nevím, jakým způsobem mi v knihovně padla do ruky. Přebal i název nakladatelství působí mysticky, přesto jsem  se nezalekla a knihu přečetla. Autor popisuje své zkušenosti s prací s rizikovou mládeží (hlavně s kluky) v USA, popisuje způsoby, jak napodobit starobylé rituály a přizpůsobit je pro dnešní dobu, tak aby se z chlapců stali ti očekávání muži. Kniha vás asi stoprocentně nespasí, ale může vám dát trochu nadhledu na to, co muži dělají

Zamyslete se nad pojmy „hrdinská výprava“ a „iniciace“ . Nejsou to jen slova patřící do pověstí a etnologických knih. Zkuste popustit uzdu své fantazii a představte si, jaké by to asi bylo, zbavit se syna či manžela na pár dní… a také nevědět, co se tam děje. Hlavně ta druhá část vám asi bude dost hlodat v hlavě.

Ženami se stáváme. Chlapi nemají ani menstruaci ani porod ( a být přísedícím u porodu není to samé jako rodit). Musí se jim tedy vytvořit způsob, jak se tím chlapem stát. Problémem dnešní doby ale je, že v západní společnosti nic takového pořádně neexistuje. Každý si bydlíme ve své nukleární rodině a máme svůj patent na výchovu dětí. Výsledkem je, že nám tu zůstává halda nepoužitelných jedinců, využívajících služeb mamahotelu nejméně do pětatřiceti. Je načase s tím skoncovat a vrátit se k tisíciletími osvědčeným věcem.

Nebojte, nikdo nechce, aby váš syn šel lovit lva holýma rukama. Úplně mu pro začátek postačí mokro v botách, 25 km v nohách, hladový žaludek a houkání sov v temnotě za kempem. Samozřejmě v kruhu s ostatními nositeli chromosomu Y (čti muži). Vy samy byste měly být někde z dosahu a dovolit vašemu synovi, aby se pomyslně odtrhl od vašeho prsu. Nechte ho chvíli trpět, nelitujte ho a hlavně mu každé 2 hodiny nevolejte!

co-dela-z-chlapcu-muze-obalka

Bret Stephenson: Co dělá z chlapců muže

A co k tomu dodat na závěr? Důvěřujte dítěti, že nespadne do díry. U batolete doslovně, u starších i obrazně. V pěti letech jsou kluci i holky schopné leccos udělat a zvládnout sami a postupně zvládnou ještě víc a víc. Stačí jim jen předat zodpovědnost. Nemusí přeci všechna ta tíže ztracených pastelek, ponožek a pozdních příchodů kamkoli ležet na vašich bedrech. Matky, pročistěte si hlavu a užívejte života. A pokud už jste předali zodpovědnost, můžete pak pokračovat s předáváním svobody. Když to uděláte opačně, těžko pak po něm tu zodpovědnost budete na dálku házet.

Dvanáctiletí už jsou přece dospělí 😉 nebo by se jimi měli, co nevidět stát. Kluci by navíc měli projít něčím, co z nich ty muže udělá. Nezapomínejte ale, že poté by se s nimi už mělo také jako s dospělými muži jednat. Samozřejmě se všemi klady i zápory tohoto stavu.

Mexická brambora aneb jak do dítěte dostat tresku

Měla jsem plán, co budu vařit. Po tom, co jsem navštívila stránky školky, abych se podívala, co měly děti k obědu, jsem musela plán překopat. Kdo by chtěl jíst dvakrát za den těstoviny? Děti asi ano, protože motýlky jedí i suché. Mě by to ale v noci vyvolalo minimálně malou noční můru, a to jsem nemohla dopustit.

Proto jsem se dala do loupání brambor s představou, že udělám nudnou dušenou tresku s bramborovou kaší. Pak mi ale došlo, že to bude právě ta věc, kterou mi vrátí do kuchyně se slovy, že mu to nechutná, jako skoro vždy když vařím tresku. Ve snaze být vždy o kousek napřed v nekonečném závodě ve zbrojení, jsem upekla bramboru s jemně pikantní omáčkou s paprikou a kukuřicí. Navrch jsem zapekla mozzarellu. No a kdo by tam hledal tu tresku? Nikdo. Ani můj syn ne. Nakonec jsem to vyzkoušela i na mého muže, který taky nemá rád tresku a chutnalo mu to. O:-)

Nefalšovaný pocit vítězství. Stává se to výjimečně, ale pak to stojí za to.

Byl to stejný pocit jako když jsem své dítě přemluvila dát si nejprve jogurt a pak teprve se dorazit 4 suchými knedlíky (prostě knedlíky miluje). Můj argument byl, že by mu neměly po čem růst svaly, a že potřebuje bílkoviny z jogurtu. To víte, když zná Byl jednou jeden život málem i pozpátku a ví jak to chodí s krvinkami, můžu si dovolit i hlášky o bílkovinách. A jako argument na skoro 5 leté dítě to zabralo. 🙂

„Tak dobrá maminko.“, pronáší to tónem, že mě bere na milost, ale to je mi fuk.

  • 8 středních brambor
  • kmín
  • olej
  • 1 cibule, 2 čerstvé kapie, miska mražené kukuřice
  • 200g tresky
  • pepř, sůl, sušený libeček, rozmarýn, červená paprika, ždibeček chilli, kari, rýžový ocet, lžička sojové omáčky kikkoman a lžička třtinového cukru
  • voda na dušení
  • bramborový škrob na zahuštění
  • sýr mozzarella

Brambory oloupeme, omyjeme a rozpůlíme. Řezem nahoru je naskládáme do pekáčku či zapékací mísy na pečící papír  pokapaný olejem a pokmínujeme. Pečeme asi 50 minut na 180 °C.

Mezitím si v pánvi zesklovatíme na drobno nakrájenou cibulku. Přidáme k ní kukuřici a na drobno nakrájenou papriku. Orestujeme, přidáme koření, podlijeme vodou a dusíme pod pokličkou. Nakonec přidáme na malé kostičky nakrájenou tresku a dusíme. Zahustíme škrobem rozmíchaným ve vodě a ještě asi 2 minuty mícháme. 

Hotovou směs nandáme na brambory a posypeme na hrubo strouhanou mozzarellou. Zapečeme rychle v troubě do rozpuštění a zezlátnutí sýra.

 

 

Nabitý víkend

Víkend už pomalu končí. Zítra ráno frčím na praxi. Babička na odvod dětí do školky je zamluvena, batoh s věcmi připraven a ovesná kaše k snídani je ve sklenicích v ledničce.

Sedím tu v novém pyžamu, které jsem dostala k Vánocům. Pouštím si video a snažím se napsat rychlý článek (tento), jen abych se nemusela koukat do sešitu z chemie. No ano, je tu zkouškové. Děti tuto skutečnost neberou moc na vědomí. A utvrzují mě v tom, že svojí práci, potažmo studium, si mám opravdu nechat až na večerní dobu od 21:00 do 23:59. Jinak je to bez šance.

A teď už něco k uplynulému víkendu.

Začnu pátkem, to je pro mě už skoro víkend. Jeli jsme s mužem na Pražský Hrad na výstavu impresionismu. Z té nakonec nebylo nic. Né, že by nás nevpustili přes bezpečnostní rámy dovnitř, ale fronta před jízdárnou vypadala na dlouho. Tudíž časově omezeni pobytem dětí v předškolním zařízení, jsme vyrazili na procházku po Hradě a najednou jsme potkali Lobkowiczký palác. Ano, hádáte správně, šli jsem na prohlídku. Vyrazili jsme za uměním, a to nakonec vyšlo, i když v trochu jiné podobě. Prohlížíte vlastním tempem s průvodcem na uchu. My měli českou verzi, pokud ale zvolíte angličtinu, uslyšíte po celou prohlídku do ucha samotného knížete (a jeho rodinu). Data a čísla v dějinách šla vždy dost mimo mě. Osobní život je mnohem zajímavější, rodinné vazby, kdo si koho vzal, kolik měli dětí, jak moc si jsou podobní apod. Líbilo se mi to a děkuji tímto svému muži, že jsme tam šli.

V sobotu jsem lepila knoflíky na karton a děti kolem toho obtáčeli gumičky. Večer děti za bujarého veselí uběhly nejméně maraton kolem gauče. Na silvestra jsem totiž odšoupla gauč od stěny a jídelní stůl přirazila k němu. Vznikl nám uprostřed obýváku „ostrov“ a kolem je místo na běh. Trošku mě to vyvádí z míry, ale je pravda, že děti padly únavou do postelí a byl klid.

Dnes je neděle, takže jsme měli dle plánu relaxovat. K snídani jsme měli palačinky a překvapilo mě, že každý člen rodiny (i ti poloviční) snědl 3 kusy...Je pravda, že děti nechtěli pak vůbec obědvat, jak byly nacpané.
Na dopolední program jsem připravila velké malování (na papíry A3 ;-)) a následné roztírání zubatou špachtlí na dorty, která mi několik let ležela bez užitku v šuplíku. Inspirovali mě obrázky jaké tvoří Eric Carle. Můžu říct, že jsem z toho byla nadšená, jak krásně to dopadlo a děti byly nadšené ještě víc, protože to vypadalo, jak od malíře. V pracovně se mi suší asi 8 papírů. 😉 Trička jsou namočená v lavoru, protože v zápalu boje dostaly taky pár zásahů. Dokonce ta mladší měla od barvy i jednu patu.

Končím článek, trvalo to asi trochu déle, než byl původní plán. Zprovozním zaseklé video a aspoň na půl hodiny budu mozek přesvědčovat, že si na tu chemii ze střední prostě musí vzpomenout.

Krásný zbytek neděle a pozitivní start do nového týdne.

Ještě bych chtěla dodat, že je to můj první článek v roce 2018. A k tomuto roku chci říct jen jediné, že to bude dobrý rok. 🙂

modre vlny.jpg

oranzová sit na ryby.jpg

Pod stromeček kravatu

IMG_2917b

Hledáte originální kravatu a stále nenacházíte? Můžete si ušít vlastní. Šicí stroj je u toho dobrým pomocníkem, ale lze to zvládnout i bez něho jen s pomocí jehly. Ještě si pamatuji si, jak jsem sama hledala návod, když jsem před lety šila svou první kravatu. Byla černá saténová a na sobě měla bavlnkou vyšity struny, aby vypadala jako kytara (prolezla jsem složky a dole najdete její fotku z roku 2010). Nejradši mám ale kravaty s puntíky a s novinovým vzhledem ;-).

Včera jsem natočila video s návodem, jak takovou kravatu ušít. S bavlnou to jde dobře, se saténem se dost zapotíte, hlavně při jeho žehlení.

kravata rozmery.jpg

Dovnitř musíte dát výztuž v podobě tužší látky. Na oba konce patří podšívka. Menší konec sešijete snadno, u širšího je potřeba na rozích udělat vlnku – trochu tam nahrnout víc látky a až zatím šít, aby byla kravata při otočení pěkná. Doufám, že to bude na videu aspoň trochu vidět. Dobré je 25 cm od špičky umístit poutko, aby bylo kam schovat tenčí konec kravaty. No a já tam ještě přišívám svou značku ;-).

Pokud šijete pravou rukou, bude dobré když při zažehlování založíte nejprve pravou stranu a teprve pak to tu levou. Nakonec je potřeba celou kravatu ručně sešít.

Délka hotové kravaty pro dospělého by měla být asi 140 cm, aby šla dobře zavázat. V nejširším místě by měla mít cca 8,5 cm. Širší se už moc nenosí a také by špatně držely tvar.

P1130454b

IMG_0809b

IMG_9576b

 

Nervózní výstava v podzimní Praze

V sobotu jsme s dětmi byli na výstavě Nervous Trees v Rudolfinu.

Děti a můj muž byli nadšení. To víte, pohyblivé nervózní stromy, hromada elektroniky, polystyrenové drobky a jiné krámy. Dle slov mého muže to bylo kreativní využití nepotřebných věcí. Na děti to udělalo dojem. Šahali na koule, polystyrenové kuličky, na dráty, na zem, pak neomylně do pusy…koukali na světla, pračky,…a běhali kolem nervózních stromů.

Já osobně jsem i cítila jistou nervozitu. To víte, když se procházím sály plnými harampádí a už rok vyklízím svůj domov od krámů, tak to prostě ani jinak nejde O:-). Mezi těmi stromy byla tedy i nervózní matka. A to nejen z očekávání pádu svého dítěte ze stavebního lešení, ale i tak obecně.  Ano, krámy byly přetvořeny v umělecká díla, ale pořád tam někde byli. Možná by to tedy na někoho mohlo působit i kapku odstrašujícím způsobem, jakou hromadu věcí jen tak vyrobíme a rychle vyhodíme. Jinak by si to nemuseli umělci brát za materiál.

Pokud tedy najdete trochu času, výstavu  můžete navštívit do 26. listopadu 2017. Výstava je zdarma. Kočárek nechte raději doma, skákání přes kabely a schody je docela dost.

nervous trees.jpg

 

Jak si zjednodušit život a mít víc času – 1. díl: Aby domov byl domovem

living-room-2732939_1920.jpgSkříně s oblečením

Ruku na srdce. Kolik oblečení ze své skříně opravdu nosíte? Určitě máte své favority, které vytáhnete na denní světlo i 10krát za měsíc a jiné kousky, které jste na sebe nevzali už roky. Ráno stojíte před skříní a opravdu vám nezbývá než prohlásit: „Nemám, co na sebe!“. Změňte to, a proměňte svou skříň v praktický šatník, který přesně doladí váš životní styl. Prvním krokem je zbavit se věcí, které vám jen zabírají místo.

Vyndejte vše ze skříní a proberte se tou hromadou. Roztřiďte věci na ty, které prostě milujete a nedáte je z ruky (nikdy ani při cestě na Severní pól). Na ty, co půjdou z domu (známým, na charitu, či pokud to jsou hadry, tak rovnou do popelnice). Určitě se vám stane, že budete mít ještě další kupku s věcmi u kterých prostě nevíte. Ty nechte třeba měsíc uležet a proberte se jimi znovu, ale tentokrát už se opravdu rozhodněte, zda si je necháte nebo pošlete dál.

Nenakupujte bezhlavě další nové hromady oblečení. Vždy se zamyslete jestli tu danou věc opravdu potřebujete a jestli vám vydrží alespoň několik vyprání. Pokud hadřík vypadá spíš jednorázově, nebo se vám zaručeně k ničemu ze stávajícího šatníku nehodí, nechte ho ležet.

Špajz

Další věc, která vám dělá chaos v životě je špajz či skříň s potravinami. Pokud máte věci v policích ve třech řadách, těžko dohlédnete až na konec. Pokud nemáte řady, ale dáváte to tam halabala, jak nakoupíte, tak nevíte už vůbec nic. Pokud navíc máte po celém špajzu jen otevřené sáčky s moukou či těstovinami, koledujete si o invazi mola a dalších potvor.

Pořiďte si dózy a popište je. Pokud nějakou vyndáte, vracejte ji zpět na stejné místo. Před dosypáním nového obsahu, doporučuji umýt. To kvůli těm malým potvorám.

Jídelníček a nakupování potravin

Nevíte, co budete vařit zítra? Nebo vůbec netušíte, co byste už za hodinu měli naservírovat hladové rodině k večeři? Před vařením běžně trávíte minimálně půl hodinu ve stresu a vyhrabáváte z peněženky poslední drobné dřív než zavřou ve večerce. Došlo vám došlo mléko, máslo i sýr najednou, o pečivu ani nemluvě? Děti už hladově stojí v pozoru v kuchyni a mají připravené talíře v rukou, a to vás stresuje ještě víc? Ušetřete si to a jídlo si plánujte. Dejte si klidně nohy nahoru s vědomím, že víte, co máte vařit a máte na to i potraviny.

Z výpravy pro mléko a vejce se pravidelně vyklube nákup pro celou rodinu na 5 dní. Většinou nemáte dostatek tašek ani sil. Pokud nemáte auto a chodíte pěšky koledujete si o zablokovanou krční páteř či dalších obratlů. Navíc když za ruce táhnete jednu či více ratolestí, je výsledný dopad na vaše záda téměř stoprocentní. Nakupujte se seznamem. Berte si dost tašek, vozík, auto, nebo si nechte nákup přivést. Spousta obchodů nabízí prodej potravin on-line.

Úklid

Pravidelný úklid během týdne vám pomůže vyhnout se tragickému sobotnímu gruntování ve vašem volnu a dovolí vám strávit onu dobu mnohem zábavnějším způsobem. Vždy to u vás bude vypadat tak, že už nebudete muset zamykat dveře před nečekanou návštěvou. Užijte si života a netrpte, každý den je tu jen jednou.

Volná kuchyňská deska bez zbytečností, je tím nejlepším pokud chcete popustit svou kulinářskou uzdu. Chcete se pustit do vaření ale museli byste nejprve odklidit nádobí od včera, nebo nemáte kvůli toastovači a robotu místo na krájení brambor?

Co je číslo jedna, které vám zaručí co nejlepší první dojem z vašeho domova? Čistý dřez. Není nic horšího než hromada špinavého nádobí ještě od večeře předchozího dne…Udržujte ho tedy v čistotě. Ano, i to hnusné sítko, kam se zachytávají nečistoty, nemusí být tak hnusné.

A za druhé drobky a špína na podlaze. Pokud máte malé děti mohli byste nechat vytažený vysavač v plné polní uprostřed obýváku, to ale trochu narušuje estetiku celého pokoje. Luxujte v pravidelných intervalech ať nemusíte vzpomínat, za jak dlouho se asi ten prach zase usadil. Je čtvrtek? Jde se luxovat.

A za třetí koupelna, kam si váš host odskočí. Aspoň jednou za dva dny byste měli otřít umyvadlo a toaletu. Vyhnete se tak urputnému drhnutí zažrané špíny.

Prádlo

Máte jeden koš na prádlo, do kterého vše házíte a před každým praním se jím musíte opět probrat? Není to náhodou ztráta času jako hrom? Doporučuji zvolit minimálně dvoukošovou variantu, a to bílé a barevné. Ideálně bílé, barevné světlé a barevné tmavé. Kdo má prádelnu jako hrom, může třídit podle všech barev spektra.

Perte pravidelně, dle velikosti rodiny a jejích nejmenších členů, kteří mají většinou největší spotřebu čistého prádla. Čisté prádlo složte ihned, jak je sundáte ze šňůry, jinak vám bude strašit na hromadě ještě dlouho, dokud vám ve skříni nedojde čisté oblečení.

Žehlíte všechno prádlo? Určitě to půjde i bez toho. I když košile si i nadále budou vyžadovat vaši péči.

Trocha harmonie

Čím více drobností a dalších odložených věcí se povaluje po vašich stolech či policích, tím hůře. Prohlédněte si fotografie v magazínech o bydlení. Co mají společné? Nic se tam nepovaluje. A taky se jim musí krásně utírat prach. Každá soška, každá vázička, odhozený papír, či zapomenutý hrnek, vás nutí soustředit svou pozornost sem a sem a tam a zase… Tím, že se obklopíte spoustou věcí si nezaručíte ono slibované štěstí, spíše naopak. Když bude aspoň někde volná plocha, bude to na vaši mysl působit mnohem harmoničtějším dojmem. Zde platí staré známé:“Méně je někdy více.

Můžete si vždy v duchu říct:“Všechno má své místo a všechno je na svém místě.„. To platí, jak pro skříň, tak i špajz, kuchyň, dětské hračky a všechno ostatní.

Vypadá to složitě, ale začněte s jednou věcí a postupujte dál. Aby se vám nová pravidelná věc zautomatizovala musíte ji zvládat aspoň měsíc. A pak budete mít větší klid.

 

 

Základní koláč – jedno těsto se spoustou možností

Proč hledat složitosti a mít tisíc receptů lišících se o pár gramů… Ano, občas chcete změnu, ale chcete-li si udělat k odpolední svačině pohodový moučník, sáhněte po něčem jednoduchém a osvědčeném.

Proto bych se chtěla s vámi podělit o svůj dlouho používaný recept na koláč. Říkám mu prostě základní koláč a není třeba nic vážit. Jen si vezmete hrnek (ne moc malý) a jdete péct. Můj oblíbený hrnek má dle odměrky asi 400 ml. Dokonce jsem vám ho i vyfotila, protože každý máme jinou představu o tom, co je to malý a velký ;-).

IMG_8392

 

Základní koláč – těsto (množství na celý plech):

  • 3 hrnky polohrubé mouky
  • 1 hrnek cukru krystal
  • 1,5 prášku do pečiva
  • 0,75 hrnku slunečnicového oleje ( třičtvrtě hrnku 😉 )
  • 1,5 hrnku mléka
  • 2 vejce
  • špetka soli
  • cukr moučka na závěrečné posypání

Suché přísady smísíme v misce. Poté přidáme vše ostatní a zamícháme. Nalijeme na plech vyložený papírem na pečení a rozetřeme stěrkou do stran. Jinak budete mít koláč po stranách moc malý a uprostřed budete mít kopec těsta. Na to dáme libovolnou náplň, nejlépe čerstvé ovoce. Jako základ doporučuji rozpůlené švestky nebo jahody.

Pečeme na 180°C 30 minut.

Upečené vyndáme z trouby, sešoupneme z plechu a po vychladnutí posypeme moučkovým cukrem a nakrájíme na kousky.

Možné obměny? Dalo by se říci nekonečné…jiné ovoce, směs ovoce, navrch drobenku nebo jen pocukrovat, přidat do těsta kakao nebo skořici, vyměnit část mouky za celozrnnou…a tak bych mohla pokračovat ještě dlouho.

Zde nabízím pár tipů:

  • rybízový s drobenkou
  • rybízový bez drobenky 😉
  • rebarborový
  • tvarohový
  • z kakaového těsta, jahodový s tvarohem
  • lesní směs
  • meruňkový

Zbavte se nepořádku

Spousta lidí říká, že něco chce, ale pořád to odkládá. Pokud například i vy už delší dobu toužíte po uklizenějším domově, zřejmě potřebujete něco, co vás opravdu nakopne a donutí jednat. Můžete zkusit knihu Zbavte se nepořádku s Feng-Šuej od Karen Kingston. Četla jsem ji někdy před koncem loňského roku a je to jedna z knih, kterou si klidně přečtu zas. Hodně mě inspirovala a přiměla k akci a poslední dva týdny roku 2016 jsem vyházela více věcí, než za posledních 5 let.

Je pravda, že už jsem nějakou dobu předtím pracovala na změnách ve svém životě. Četla články o time managementu, měla den v týdnu na uklízení, zbavovala se nějakých věcí. Vše ale probíhalo spíše sporadicky. Navíc se mi dost často stávalo, že jsem něco vyhodila a ještě než ta věc opustila náš dům, tak ji děti přinesly zpět do obýváku.

Nemůžu říct, že to je jediná kniha, která mě zachránila před chaosem, ale i sedm měsíců po přečtení si na ní vzpomenu. Ze spárů chaosu jsem se vymanila pozvolna. Je to kniha, kterou jsem přečetla, dalo by se říct jedním dechem a určitě stojí za to doporučit ji i dál.

Jak si vzpomínám, tak hlavně první polovina knihy je o zbavování se hmotného nepořádku a druhá část je spíše o duševním nepořádku. Přeci jen, jak název říká, máte se zbavit nepořádku s feng šuej a ne jenom z odpadkovým pytlem.

chaos-485493_1920

Říká se, že chaos je pro inteligenty. Musím říct, že jsem o tom začala po přečtení knihy velmi pochybovat. V podstatě je to jen alibistický výrok, proč si neudělat ve věcech pořádek. Přeci jen okolí vás nějak ovlivňuje, ať už pozitivně či negativně. Myšlenky potřebují volnost, ale kolik volnosti asi tak mohou mít na přetékajícím stole plném papírů?

Abyste byli produktivní a kreativní, musíte mít kolem sebe prostor. Napadá mě třeba prostor v ateliéru nebo nějakém loftu, to je pro mě synonymum tvůrčího prostoru. Vy si nemusíte zrovna pronajímat hangár, na to abyste ulevili svým myšlenkám. Bude úplně stačit, když se doma zbavíte nepořádku. Tím se tedy nemyslí takový ten primární nepořádek, jako je prach na skříňkách a neumyté nádobí, i když tento druh nepořádku také mít nemusíte. Myslí se tím věci, které po celý život kupíte a které vás vnitřně svazují, aniž si to připustíte.

Místo toho abyste žili, se bojíte o věci, které proměnily váš domov ve skladiště. Věci, které řídí váš život a za chvíli vás donutí koupit si větší skříň, byt nebo rovnou dům, abyste je měli, kde skladovat. Bojíte se, co se stane, když tu věc nebudete mít. Říkáte si tradiční větu: „Co když se to někdy bude hodit.“ Myslím, že když to vyhodíte, nic strašného se nestane. Samozřejmě občanský průkaz a podobné záležitosti si nechte doma. Zbavte se ale těch pomyslných koulí u nohy, které vás obírají o energii.

Pokud jste ještě neslyšeli o Marii Kondo, zkuste zadat její jméno či název její metody „KonMari“ do vyhledávače. Popsala bych ji asi jako uklízecí Guru z Japonska. V odkazu najdete video (6 min), které představuje metodu KonMari. A pak ještě video (2 min), kde uklidí za 1 hodinu komoru. Oboje je to v angličtině, ale i tomu, kdo angličtinou zcela nevládne budou záběry dostatečně vysvětlující. Marie Kondo je i autorkou knihy, která v češtině vyšla pod názvem Zázračný úklid, ale na tu se teprve chystám.

Jak vypadá zbavení se nepořádku v praxi?
Začněte třídit oblečení, a to tak, že všechno nanoste na jednu velkou hromadu a postupně vemte každou věc do ruky a rozhodněte co s ní udělat. Pokud vám dělá radost nebo ji potřebujete, tak si ji nechte. Pokud ne, tak rozhodněte, zda se vyhodí nebo daruje, případně prodá. To samé pak proveďte s knihami. Oblečení a knihy se totiž třídí nejsnadněji.
Pak na vás čeká vybavení kuchyně a koupelny, různé více či méně důležité papíry, fotky apod. Nejobtížnější je asi třídění rodinných fotografií, nebo oblíbených věcí z dětství. Hlavně je důležité abyste se věcí zbavili najednou a rychle. Věci k vyhození ihned vyhoďte a u těch k darování si dejte ultimátum, do kdy se jich musíte zbavit, jinak vám doma zůstanou ležet měsíce.

kitchen-2165756_1920Napadlo vás někdy, proč vypadají fotky v časopisech o bydlení tak dobře? No, je to tím, že na nich nejsou žádné krámy a kupy. Pokud hledáte vnitřní klid a pohodu, zkuste nejprve vytvořit tu pohodu kolem sebe. Možná mi namítnete a právem, že nebydlíte sami, a to všechno není jen výsledek vašeho skladování věcí. Začít u sebe, je ale nejlepší prostředek, jak nenásilně přimět i zbytek rodiny k činnosti. Pokud jim přikážete vyhodit své osobní věci, mnoho úspěchu mít určitě nebudete. Zbavte se nejprve svých kup!

Inspiroval vás dnešní příspěvek, aspoň trochu k akci? Pokud to myslíte s úklidem opravdu vážně a chcete začít okamžitě, kupte si například knihu Zbavte se nepořádku s Feng-Šuej v elektronické podobě, stáhněte do čtečky a čtěte. Pak se nebudete moci vymlouvat na pomalou poštu nebo na zavřenou knihovnu. Možná se vám při čtení stane to co mě, že čtečku po chvíli odložíte, vyházíte skříň, vytřídíte 3 pytle a pak teprve budete s lepším pocitem pokračovat v četbě.

Po třídění materiálu v dílně mi tu zbyly ještě nějací ležáci v podobě pytlů s klubky a ultimátum se mi kvapem blíží. Takže jsem dnes odpoledne zadala inzeráty. Doufám, že do týdne už bude něco pryč. Pokud to nevyjde, tak je asi radši dám zadarmo, hlavně  abych se jich zbavila.

start-1414148_1920

A na závěr si položte jednu otázku:
Mám ve skříni jen věci, které rád/a nosím? Pokud je odpověď ne, neztrácejte čas a začněte jednat.  Přeji vám dnes neúprosnou ruku při vyhazování nepořádku a hezký den.


Vybrané odkazy:

Lidé, o kterých se mluvilo: